ŠKODA Economy Run 2017

V sobotu se konal tradiční Škoda Economy Run, tj. soutěž o nejúspornější způsob jízdy automobilů značky ŠKODA. 

36. ročník je důkazem toho, že tento závod má svou tradici a je stále oblíbený.

Pro mě to byla třetí účast. Za volant našeho vozu usedá redaktor Hradeckého deníku Petr Vaňous, který mi svěřil funkci co-pilotky. Snad i proto, že ví, že po shlédnutí itineráře většinu trasy znám a dokážu navigovat skoro poslepu. A nebo proto, že v autě se mnou není nuda a stíhám miliony věci- otírat zamlžená okýnka, navigovat, někdy funguji místo radia a ještě stihnu fotit na blog. Jediné co od naší posádky nečekejte, jsou propočty trasy. Jedeme na pohodu, jedeme si to užít. A i když ve skrytu duše toužíme po medaili, víme, že s našimi (ne)přípravami se najdou větší "economy" experti. Co také čekat od týmu, který za normálních okolností sem tam mírně porušuje pravidla silničního provozu. Což se projevilo i během závodů! Jediná penalizace, která se objevila v našem hodnocení a činila pět procent, byla za rychlost. Řidič zkrátka šlápnul na pedál o něco více než měl.

Ale pěkně od začátku. Je sobota lehce po sedmé hodině ranní. Stojíme u servisního centra v Kosmonosích a jdeme na registraci "závodníků". Dozvídáme se jaký máme vůz, získáváme startovací číslo (včetně kartičky, kam se zapisuje měření a časy). Pořadatelé nezapomněli ani na tašku se sváčou!
Letos usedáme na palubu "malého" Citigo, kterých v benzínové kategorii startuje rovných 14. Malé auto  s velkými ambicemi a relativně velkým prostorem, protože se do něj vešel náš "černý" pasažér, medvěd Kodi(aq).
Administrativu máme za sebou! Mezitím co řidič autem popojíždí na technickou kontrolu, kde se prověřuje stav pneumatik, oleje, paliva a aktivuje gps, která nás na trati po celou dobu sleduje,  letím do školícího centra na briefing. Na oficiálním zahájení si jako co-pilotka píši poznámky o předem známých překážkách na trati jako oprava silnice a delší čekání na semaforech! ....a po desáté hodině máme start, vůz 33. Tři, dva, jedna.... JEDEME.

První úsek trati o délce 206,4 km vedl přes Mělník, Osečnou, Hodkovice nad Mohelkou, Tanvald až do Vrchlabí. Řidičovi hlasím kudy má jet. Svůj "copilotský" bloček nechávám první hodinku ležet bez povšimnutí, neboť cestu dobře znám. Navigovat začínám kousek za Mělníkem.....svítí sluníčko a malebná příroda kolem Hamru na Jezeře ukazuje známky podzimu. Čím více pronikáme do libereckého kraje, tím více zůstává sluníčko za námi a z šedivého nebe padají první kapky deště. To znamená, že musíme občas pustit stěrače, což kvůli úspoře nevidíme rádi. Mlží se nám okýnka a přichází první únava. Nejen, že mě osobně chybí pravidelný pitný režim, ale i rádio, které by mě jinak v autě hrálo na plné pecky. Vytahuji mobil, externí powerbanku s vtipným nápisem "Správná cesta tě vždy nabije pozitivní energií" a hledám songy ať je nám o něco veseleji. ....jedeme směr Český Dub, do oblasti, kde bydlela moje babička. Vzpomínám na dětství a na cukrárku, kam jsme jezdili pro dorty. Nostalgie.

Cesta plyne docela pomalu, déšť neustává a podhorský terén nastavuje svoji tvář. Kolem čtrnácté hodiny se konečně blížíme k vrchlabské továrně ŠKODA AUTO. Tady nám pořadatelé zapisují čas a máme "sladkých" 70 minut relaxu, včetně oběda v místní jídelně. Najíst se a spát! Deky sice nemáme, ale nechybí nám lehounké cestovní polštářky z Albi. Pohodlí a odpočinek uvítal i náš kámoš Kodi.

Po třetí hodině , za ještě více deštivého počasí, míří modré Citigo na start druhé etapy o délce 117,70 km. To už zní jako pohoda! Kratší cesta a vidina cíle a šálku kávy nás žene dál! Vše je bez komplikací až na asi půlkilometrové zajetí. Trošku jsme se zakecali a neuhli tam kde měli. Ovšem výsledky to neovlivnilo. "Zkouška ohněm" nastala pár kilometrů před cílem. Kolona, semafor a zdržení rovných 27 minut! Kuli jsme doslova pikle, že dáme varovná světla a rebelsky vyjedeme z řady..., ale přeci jen hrajeme fair play.  Čekání, otírání zamlžených okýnek a uklidňování bručícího Kodiho.
....konečně jsme se rozjeli a vidíme cíl. Finito, konec a 20. místo v kategorii benzínových vozů. Cíl na příští rok je jasný: Dostat se do té lepší půlky!

Foceno Olympusem Pen EPL 7

naše Citigo

kontrola a briefing

zapečetěno

...to není žvýkačka, ale pečeť

startujeme

Citigo před námi

...zelenáč na to šlápnul

Citigo za námi...

stíháme fotit

Kodi naviguje

playlist

závod ve Vrchlabí

je to OK

Kodi si dává dvacet

...a my se přidáváme

připoutat

...a pokračujeme dál

když se mlží okýnka

papírové kapesníčky to jistí

..už i mobilu dochází šťáva

trasu známe

osvěžení

copilotka x pilot

"Koďák" se vzadu nudil

meření v cíli

Foceno Olympusem E-PL7

a foto od ČTK...tady to vypadá, že to auto jede samo

s Kodim na startu